Publikováno: 7.10.2019

Když Ondřej Šalbut přebíral před rokem družstvo starších žáků, bylo jasné, že prioritou bude kluky vést od jednoduchých základů florbalu postupnými krůčky až k více složitým herním prvkům. A také jim stále vysvětlovat, že jejich první sezóna (a nejenom ta) je především sezónou sbírání zkušeností.

Že jsou kluci zkušenější a také florbalově šikovnější ukázal hned první turnaj letošní sezóny ve Stonavě, kde i přes dvě prohry jsme mohli být s jejich výkonem spokojeni. Tentokrát vyrazili starší žáci za další porcí zápasů v sobotu 5.10. do Horní Suché. „Nejeli jsme do Suché s tím, že chceme dvakrát vyhrát. Ale také se netajím tím, že jsme chtěli alespoň jeden bodík ve dvou utkáních vyválčit. To byl takový náš tajný cíl,“ prozradil trenér Ondřej Šalbut.

A první minuty zápasu proti SFK Havířov ukazovali, že dosažení „tajného“ cíle nemusí být vůbec nereálné. Kluci dodržovali pokyny a rady trenéra, v obraně nepustili soupeře do žádných velkých šancí a naopak sami jednou, i přes další velké šance, skórovali a tak se šlo do šaten za stavu 1:0 pro Bohumín. Bohužel, ve druhé třetině, stejně jako na první turnaji, přišel totální výpadek a úsek čtyř minut, kdy jsme inkasovali čtyřikrát a na konci třetiny ještě soupeř svůj náskok navýšil o další gól.

I přes snahu kluků ve třetí třetině s zápasem ještě něco udělat, svítilo na výsledkové tabuli konečné skóre 4:10 ve prospěch Havířova. „Škoda toho zápasu. Po první třetině jsem byl přesvědčený, že tohle bude naše první vítězství,“ smutnil po zápase trenér Šalbut. „Kluci by si to určitě zasloužili,“ dodal. Druhé utkání s Paskovem bylo jednoznačně v režii soupeře, který dle našeho názoru patří k jednomu z favoritů na celkové vítězství v Moravskoslezském přeboru starších žáků. „Utkání s týmy, jako je Paskov, je pro naše kluky výborným tréninkem obrany. A takto jsme i do toho utkání šli. Soupeř byl ve všech činnostech lepší a zaslouženě vyhrál,“ shrnul utkání s Paskovem trenér Šalbut.

„Celý víkend po turnaji v Horní Suché jsem přemýšlel o tom, proč v dobře rozehraných a vyrovnaných zápasech kluci najednou vypnou a v podstatě nechají soupeře vyhrát. A myslím si, že hlavní příčinou je jejich strach. Kluci vidí, že můžou letos vyhrát. A pak dostaneme gól nebo dva po nějaké zbytečné chybě a kluci dostanou strach. Strach udělat další chybu a pokazit to tak celému týmu. A najednou jsou prostě v tom zápasu úplně mimo a přestanou hrát,“ vrací se trenér Šalbut ke čtyřem odehraným utkáním v nové sezóně. „Na tom musíme zapracovat. Přesvědčit kluky, že se nesmí bát hrát, že prostě ten florbal hrát umí," uzavírá hodnocení turnaje.

Na úplný závěr musíme poděkovat paní Sivkové, která, ač byl její syn Marek nemocný a na turnaj s námi nejel, neváhala a pomohla s odvozem pěti kluků na turnaja zpět! Moc děkujeme!