Publikováno: 11.4.2022

Chtěli se v posledním ligovém turnaji sezóny doma vytáhnout, ale moc se to nepovedlo. Po úvodních třech porážkách se tak mladší žáci alespoň v závěrečném střetnutí bohumínského turnaje dopracovali k výhře 4:2 nad Českým Těšínem, ovšem na medaili to tentokrát nestačilo, skončili čtvrtí.

B98 – FBC Letka 1:3. V úvodním utkání se domácí tým hledal. Letka nasadila do boje šest elévů, ale náš tým toho nevyužil. Nedůraz v soubojích, kostrbatá koncovka a ze spousty šancí jediný gól, který dal Roman Martínek, to byly příčiny porážky. „Chtěli jsme napadat, ale scházela zarputilost. Asi byl i problém, že jsme hráli na tři pětky, nedostali jsme se do tempa,“ řekl trenér Jiří Habram.

B98 – Horní Suchá zelení 1:11. Tým Horní Suché přivezl nabušenou sestavu, která s výjimkou těsné výhry s Frenštátem (1:0) v Bohumíně rozdělovala slušné příděly (ještě 9:0 a 12:2). „Lajna šikovných děvčat a talentovaní kluci, kteří kombinují florbal s hokejem, nás k ničemu nepustili. Vypadalo to, jakoby florbalový kroužek narazil na skutečné sportovce,“ uznal trenér. Gól dal Roman Martínek.

B98 – Frenštát 0:2. Soupeř šel po laciných trefách bleskově do vedení, a přestože pak už Bohumíňáci konečně zatlačili, vylámali si zuby na obrovitém brankáři Frenštátu. Šancí byla spousta, gól ale nebyl našemu týmu souzen. „Hra od nějaké třetí čtvrté minuty už měla trochu parametry, jenže možnosti jsme nevyužili a bez gólu prostě vyhrát nejde,“ pokrčil rameny Jiří Habram.

B98 – Český Těšín bílí 4:2. Konečně se do hry vmísily potřebná snaha a zaujetí. Soupeř měl s naším vysunutým presinkem potíže, sice dvakrát srovnal, ale nakonec dvě trefy Honzy Giecka, jedna Vaška Kluse a proměněný nájezd Honzy Vichera přinesly kýženou výhru. „Sice to bylo z naší strany hodně upracované, ale byli jsme lepší a soupeře přetlačili. Podržel nás gólman Patrik Bruzl,“ dodal kouč.

Celkové hodnocení? Upřímně, čekali jsme od turnaje trochu víc. Soupeři s výjimkou Horní Suché, která měla k dispozici opravdu výtečnou sestavu, byli hratelní. Ale scházela větší dynamika, ještě víc tlaku na soupeře od jeho zakládání útoku. Mohli jsme si to dovolit, protože jsme měli k dispozici tři obránce a osm útočníků, ale jakoby to skoro hrálo v náš neprospěch.

„Těžko jsme se udržovali v tempu, i když jsme se snažili rychle střídat. Se dvěma lajnami by to asi bylo lepší, ale chtěli jsme, ať nás hraje co nejvíc. Už jsme turnaj brali jako přípravu na další sezónu, kdy se zase kádry družstev budou měnit. Naštěstí jsme aspoň celý turnaj zakončili výhrou, což je malá náplast… Nic ale nekončí, makáme naplno dál, je na čem pracovat,“ dodal kouč Jiří Habram.